Jdi na obsah Jdi na menu
 


České mopedy

13. 3. 2007

České mopedy

Je tomu právě padesát let, kdy byla do Povážských strojíren předána výroba malého motocyklu Jawa 50 Pionýr. Před padesáti léty, v roce 1954, také začal v továrně Velo Stadion Rakovník vývoj mopedu v jednoduchém rámu bicyklové konstrukce, s přední vidlicí odpruženou gumovými bloky a s německým motorem Sachs. Brzy poté vznikl v konstrukci podniku Jawa moped Jawetta.



Začátkem padesátých let se v důsledku změn legislativy ve většině evropských států soustředila pozornost trhu nejmenších jednostopých vozidel na nově preferovanou kategorii do padesáti ccm. Naše velmi zdařilá padesátka v té době neobvyklé konstrukce se šestnáctipalcovými koly, Jawa 50 Pionýr, model 550, byl později sice úspěšně exportován i do USA, ale z hlediska kategorizace vozidel byl vlastně skútrem.

Protože legislativa většiny evropských zemí v tomto bodě vycházela z předválečné definice motokola a preferovala proto mopedy, uvažovalo o konstrukci mopedu také vedení Jawy. Po návratu šéfkonstruktéra Josefa Jozífa a konstruktéra Vlastimila Bezoušky z výstavy motocyklů v Ženevě v březnu 1955 padlo rozhodnutí o zahájení vývoje další padesátky Jawa, tentokrát typu moped, se šlapadly a velkými koly.

Zkušební kus byl vyroben ještě koncem roku 1955 a začaly se řešit problémy náběhu sériové výroby. Protože nebyl k dispozici lis, který by zvládl výlisek poloviny šasi vcelku, a nebyl zakoupen ani automat pro odporové svařování švu obou polovin, dostal se moped do série s technologií lisování po čtvrtinách a ručního svařování obvodového švu i příčného svaru plamenem. Proto bylo také upuštěno od nádrže integrované v šasi a nádrž byla jako zvláštní díl do šasi vkládána. Vznikl moped Jawetta, model 551, vyráběl se v Praze.

V Rakovníku, u výrobce jízdních kol Stadion, byla mezitím vyrobena omezená série mopedů s motorem Sachs s typovým označením S 1. Protože byl ale určen pro vnitřní trh, zahraniční obchod zakázal dovoz motorů. Do Jawy byl vznesen požadavek na rekonstrukci motoru Jawetta s ležatým válcem pro rakovnický podvozek.

Zatímco v roce 1958 byla výroba motorů s ležatým i šikmým válcem v základní verzi předána do podniku Motor České Budějovice, pokračovali konstruktéři Jawy u obou motorů ve vývoji. Zkoušela se automatická odstředivá spojka s kuželovými čelistmi, zvýšení obsahu motoru, zvýšení počtu převodových stupňů, variátor místo převodovky. Také podvozku se mělo dostat různých úprav, byly vyrobeny a zkoušeny prototypy odvozených modelů.

Do sériové výroby se z viditelnějších změn podvozku Jawetty přenesly pouze úpravy provázející model Sport, byla změněna nádrž a sedlo, design navrhl Jiří Mráz.U motoru Jawetty byl na přání zahraničních dovozců jen snižován výkon pro omezení maximální rychlosti podle předpisů v různých státech.

Významnější změny podvozku prodělal moped Stadion. S motorem z Jawy nesl označení S 11 a protože subtilní přední vidlice praskala a způsobila několik havárií, dostal moped po několika desítkách vyrobených kusů od Jawy po motoru i robustnější přední vidlici. Později následovala i změna rámu. Během výroby lehkého modelu S 11, který měl pevnou zadní vidlici, už bylo uvažováno o celoodpružené verzi, která byla jako prototyp také vystavena na brněnském veletrhu.

Pak ale bylo přistoupeno k celkové rekonstrukci šasi a vznikl robustněji vyhlížející celoodpružený Stadion S 22 a nakonec v menší sérii vyráběný model S 23. U modelu Stadion S 23 byla nádrž jen z mírně upravených výlisků pro dvaadvacítku umístěna na konzoli, vizuelně propojující krk řízení s podsedlovou částí rámu. Moped tím získal sportovnější vzhled, který byl podtržen i malým větrným štítkem, novým sedlem, nosičem a zadní svítilnou.

Také změny na motoru byly u nových mopedů Stadion značné. Z důvodu odlišného karburátoru a čističe nasávaného vzduchu musel být změněn i odlitek motorové skříně, zároveň byl zvýšen výkon motoru.

V roce 1958 napadla Jawu německá firma NSU, vyrábějící mopedy s názvem Quickly, pro neoprávněné využití jejich patentovaného řešení volnoběžky na hřídeli pedálů, procházející motorem. Řešení administrativního problému se ujal Dr. Jan Pivrnec, vedoucí patentového oddělení Jawy, který zodpovědně zpracovával patentové přihlášky pro tuzemsko i pro cizinu již v předválečném období. Jawa měla proto své konstrukce chráněné lépe, než bylo v té době běžné u jiných firem. Opačným příkladem může být třeba nechráněná Ledvinkova konstrukce plochého motoru Tatra, následně bezlicenčně použitá při velkosériové výrobě automobilů Volkswagen "brouk".

Dr. Pivrnec odjel do Německa, kde zástupcům firmy NSU naopak doložil jimi neoprávněné použití konstrukčních prvků z motoru Jawa - Robot a potom s nimi uzavřel dohodu, že si prohřešek vzájemně odpustí.

V roce 1964 rozhodlo centralizované vedení našeho průmyslu o dalších přesunech. Výrobou nízkoobsahových jednostopých vozidel pověřilo výlučně slovenské Povážské strojírny, proto byla ukončena i výroba v Rakovníku. Jawa byla donucena předat moderní továrnu v Praze na Pankráci podniku ČKD Polovodiče, stroje se rozprodaly, vývoj Jawy se stěhoval z Pankráce do Strašnic a tím na třicet let skončila výroba mopedů v Čechách.

První model mopedu Babetta, vyráběný později na Slovensku v Povážských strojírnách, byl některými parametry krokem zpět. Měl sice automatickou odstředivou spojku Jawa, ale jen jediný převodový stupeň, nízký výkon a neodpružené zadní kolo.