Morini Corsaro 1200
Morini Corsaro 1200 - Testováno kaskadérem
Zkušenosti Pavla Hanzlíka z jeho profesního setkání s motocyklem Moto Morini Corsaro
Kaskadér Pavel Hanzlík je z motocyklových exhibic známý hlavně demonstrací síly. Nepoužívá prvky baletní školy jako mnozí jiní, ale naopak při většině svých triků využívá pokud možno plný výkon svého motocyklu. Pavel ale také pracuje už deset let pro agenturu Filmka Stunts. Ta zajišťuje kaskadérské práce pro většinu filmů, které u nás točí naše i cizí filmové společnosti. Při natáčení filmu ale nebývá cizí fotograf vítanou osobou, proto jsme snímky pořídili jinde.
Byla to práce pro film: potřebovali dubléra pro druhý díl kriminálního horroru Hostel 2. Točí se v anglické produkci a vystupuje v něm i několik našich herců.
Jel jsem tedy do Karlových Varů, kde byl připraven anglický štáb k natočení akčních scén s motocyklem Morini Corsaro 1200. Tuhle motorku si vybrali proto, že měla být italská a režii se líbila víc, než původně navržená Ducati.
Nikdy jsem na ní předtím nejel a ani tady mi nedali možnost vyzkoušet, jak se chová. Přišel jsem na plac, motorka tam stála na podestě z prken a měl jsem jet po zadním kole po prkenné cestičce široké něco přes půl metru a smykem pak dojet mezi lidi, sedící jako v zahrádce restaurace. V kufru jsem měl uříznutou hlavu nějakého mafiána, slezl jsem pak z motorky a předal ji Milanovi Kňažkovi, který představoval bosse jiné mafie.
To všechno se odehrávalo na střeše domu nad karlovarskou Kolonádou a prkna byla mokrá. Nečekal jsem, jak moc ten motor táhne odspodu, motorka je poměrně krátká a vysoká, takže hned napoprvé jsem to málem přehnal. Zadní brzda to ale pochytala a pro další jízdy jsem už věděl, co od Morini čekat.
Další scény se odehrávaly v různých karlovarských ulicích – to by už byla legrace, ale jak to tak u filmu bývá, režisér s kameramanem vymysleli, že mám jezdit na vodě, protože mokrý povrch je barevně jednotný a dobře to vypadá. Takže pořád kropili a co to udělá se mnou je nezajímalo, je to prostě moje práce.
Zajímavé momenty byly jízdy přes horizont po zadním kole rychlostí asi 180 km/h, proti kameře, dolů z kopce. Měl jsem přitom kameru minout co nejtěsněji. Hned napoprvé se mi povedlo proletět v té rychlosti jen pár centimetrů kolem kameramanova ramene. Režisér byl nadšený, ale řekli mi, ať jezdím od kameramana kousek dál, že jim jinak uteče – šel si dát panáka, že to přežil.
Hned zezačátku mi bylo jasné, že motorka má na podobné kousky výkonu bohatě, je ale poměrně krátká a vysoká, takže vyhovět požadavkům na přesně zakončené smyky nebylo vždycky jednoduché. Na jedničku se musí plyn přidávat obezřetně, jak je motorka krátká, jde na zadní příliš snadno a hrubý výkon se dá obtížně dávkovat.
Není to motorka, se kterou by se dalo rozumně jet pomalu – má moc ostrý spodek, musíte ji i sebe dost hlídat, abyste to někde nepřehnali. Pro amatéra to není, ale kdo je vyježděný, asi si na ní může užít hodně zábavy. Všechno funguje citlivě a přesně, šasi je tuhé, nekroutí se ani při extrémní zátěži.